Tržnice chudé čtvrti  

* Vykročí k ní. * Promiňte, neznáme se? * Začne rozhovor v celku přátelským tonem. Je ve střehu, reakce bodyguarda by nemusela být zrovna milá. Nic jiného ho nenapadlo. Ostatně proč to tedy nezkusit tím přátelštějším přístupem? *

*Prochází asi metr okolo něj. Její držení těla je úchvatné, na podpatcích přímo pluje jako po molu s bodyguardem v patách. Při chůzi se jí blonďaté vlny na ramenou zhoupnou a zase dopadnou zpět, zpod kloboučku koukají dvě modrá očka a ústa natřená rudou. Uši jí zdobí malinké perly, na krk není přes šálku vidět.*

* Pravděpodobně se s obchodníkem nedohodla. Těžko říct co se jí na zboží nezamlouvalo. Nechá to plavat. Co je důležitější, teď směřují s bodyguardem přímo jeho směrem. Nebude zbytečně riskovat, kdyby tu měl alespoň dva svoje lidi, šel by do toho, ale tohle by mohla být sebevražda. Nehledě na to že takto bohatá dáma může mít hromadu bodyguardů a kupříkladu odstřelovači na střechách by pro něj byli smrtelní. Zajímavá situace. Co třeba se s ní dát do řeči? mohlo by to být zajímavé. Prostě improvizace. Jen tam dál stojí, jakoby nic. Ruce založené na prsou. *

*Dokončí rozhovor s obchodníkem velmi chladným gestem, těžko říct, co ji tak naštvalo. Obratným pohybem ruky pokyne bez jediného slova bodyguardovi, který opět něco zamumlá do portu a pokračuje v závěsu za Lady, jdou Alainovým směrem, možná, že se za nedlouho setkají*

* Lehce nakloní hlavu na stranu. To zboží co si prohlíží opravdu není nejlevnější. Jo, byl by to velkej balík. Pohledem spočine na jejím bodyguardovi, zřejmě je jich tu víc. Není se čemu divit, ta dáma na sebe přímo strhuje nežádoucí pozornost. Začne pohledem prohledávat okolí, zajímá ho kde jsou další. Podle počtu se rozhodne zda je moudré riskovat. Ale ty prachy ho prostě lákaj. *

*Zastaví se u stánku s nějakými látkami, které kdosi vydává za synteticky vyrobené hedvábí, tedy dost drahou záležitost. Zatímco komunikuje s obchodníkem, bodyguard obhlíží okolí a cosi si mumlá do portu, což znamená, že jich tu musí být víc nebo mají nějakou základnu. Jennifer na obchodníka nešetří úsměvem, ve kterém neustále ukazuje své zuby jako z reklamy na Colgate*

* V tom zahlédne jednu ženu. Opravdu křiklavě oblečenou a soudě dle chůze.. No i podle toho stylu bude nejspíše z té bohatší (né-li nejbohatší) vrstvy obyvatelstva. Takováto žena zde ale nemůže být "jen tak" bez ochrany. To by byla opravdoví blázen. O chvíli později zahlédne muže s pistolí, soudě dle jeho oblečení patří k té ženě. Očividně bodyguard připravený jí chránit. První co ho napadlo byl tučný balík peněz kdyby jí unesl a žádal výkupné. Trochu pobaveně se ušklíbl. Zastaví u jednoho stánku a nenápadně jí pozoruje. Očividně uvažuje o své první myšlence. *

*V davu se zde prochází jedna žena, která je mezi všemi ostatními jako malina mezi jablky. Už velice výstřední je její oblečení - kostýmek, který se nosil tak v polovině dvacátého století a klobouk, který je laděn do téže doby se síťkovanou látkou lehce do očí. Ta postava vyloženě křičí "já jsem jiná", navíc to ještě utvrzuje týpek v plné polní, co se prochází s bouchačkou v uctivé vzdálenosti od ní.*

* Má na sobě svůj klasický kožený kabát a sluneční brýle. Tak nějak je mu uplně jedno že je tma. Vydá se do ulic chudší čtvrti. Rozhodne se trochu okouknout tržnici, třeba ho tu něco zaujme. Daří se mu celkem nenápadně procházet mezi davem lidí. Prohlíží si jednotlivé stánky se zbožím, koutkem oka si hlídá okolí, pro všechny případy. Tady člověk nikdy neví. *