Tržnice chudé čtvrti  

* Pobaveně se zasměje. Fakt jí to pálí. * Asi máte pravdu. * Neubrání se téměř až milému úsměvu. * Ale, tohle jen tak někomu nevyzrazuji. Není to zrovna bezpečné. * Dodá stále se usmívajíc. Trocha toho tajemna neuškodí, ne?*

*Přiklopí mírně oči, aby zapudila červenání, teď je krásně vidět její černá, naprosto dokonale rovná linka, která jí rámuje oko, z ní plynou její dlouhé řasy. Ovšem tento moment trvá pouze na okamžik, poté se z ní stane opět ta Lady, jakou do teď Alain poznal. Neubrání se laškovnému zasmání se, ovšem to je součást hry.* Už kvůli mé inteligenci, byste měl zvážit, jestli vodíte mou maličkost za nos nebo nikoliv...*na poslední slovo ho propíchne očima a jen si smočí krajíček rtů ve víně, dnes očividně nemá v plánu se opít.*

* Aj. Tak nějak to přepískl, bohužel si to uvědomil pozdě. Měl by si lépe hlídat co vypouští z pusy. Jeho tvář zůstává ledově klidná, možná až příliš. Také by si měl hlídat množství vypitého vína, jakožto jeden z mála lidí tady, příliš nepije. No nic, proč stále obcházet kolem horké kaše? Trochu tedy té upřímnosti.. Pousměje se.* Jste chytrá. A inteligence se cení. * Pronese s pobaveným úsměvem. *

*Doklepe papírkem, vrhne na něj rychlý pohled - negativní na jedy - a potom ho pustí ledabyle na zem. Mimo tohoto rychlého pohybu, však drží oční kontakt s Alainem a jeho "rozpovídání se" ji zarazí ještě více.* Myslím, že máte dostatek respektu...*na chvíli se odmlčí a pořád hledá v jeho očích* ...Možná, že ho máte více, než je na nepracujícího zdrávo. *podotkne s mírným úšklebkem, který ale není až tak mířen na Alaina, poté si poposedne na stoličce a uhladí si lem úzké sukně od kostýmku.*

* Všimne si onoho pohybu, ale dělá jakoby nic. Ostražitost je důležitá, to se musí nechat. Pousměje se. * Jak se to vezme. V tomhle městě se může stát cokoliv. Ale nedalo by se říct že bych se bál. * Napije se vína. Zdejšího barmana zná, takže se podrazů nemusí obávat. Obzvláště když mu již několikrát zachránil zadek. * Tohle město je o respektu. Když ho nemáte.. Nejste nic.. A všichni vám jdou po krku. * Rozpovídá se trochu víc než původně zamýšlel. Avšak z jeho tváře se nedá nic vyčíst. *

*Když číšník přinese víno, jemným pohybem do něj máchne indikačním papírkem, který jí okamžitě ukáže, zda je přítomnost jedů, či jiných smrtelných látek prokazatelná. Udělá to tak rychle, že by si toho nezkušené oko ani nevšimlo.* Takže, kde že jsme to skončili? Ach ano, to rozhraní města. A Vy se nebojíte, Alaine? *dovolí si ho dokonce oslovit, očima šmátrá po jeho obličeji a u pravého stehna zatím třepe papírkem, aby víno zaschlo a vzorek byl přesnější*

* Očividně se jí jeho odpověď na zaměstnání zrovna nezamlouvala. Inteligence se nezapře. O čemž ho přesvědčí její další otázka. Začíná to být opravdu zábavné, Lady Shermanová se mu začíná "poněkud" zamlouvat. Pobaveně se usměje. * Ne, dá se říci že bydlím na rozhraní bohaté a chudinské čtvrti. * Což je pravda, možná by mohl odpovídat trochu upřímněji. Číšník jim mezitím donese objednávku a poté se vypaří. *

*Trošku se zarazí, že by zrovna ona někde potkala někoho, kdo nepracuje, kdo není "někdo"? Myšlenky se jí míhají v očích, ale jinak to nedá znát.* Zajímavé, ostatně... Vy jistě nebydlíte zde, v chudé čtvrti...*hodí utvrzovací větu a v úsměvu ukáže své pracně čištěné perličky*

* Zamyslí se. O sobě nikomu nic neříká, ani těm co zná velmi dlouhou dobu.. Za prví si myslí že by to nikoho nezajímalo a za druhý se nerad otevírá. * Má minulost by byla.. Opravdu na dlouho. * Pronese po chvíli přemýšlení. Ohledně práce by byla trochu blbost hned jí vyklopit že je bossem jednoho ze zdejších gangů. * Momentálně, nikde nepracuju. * Rozhodne se pro nejjednodušší odpověď. Ona zmínka, tedy lichotka na postavu ho samozřejmě potěšila tak jako každého chlapa který celí život tvrdě makal.* Jen léty tvrdé práce. * Odpoví a trochu se usměje. * Nic není zadarmo a tohle už vůbec ne. * Dodá. Je to pravda, ostatně vždyť vlastně posilováním svého těla strávil polovinu života. *

*Vrhne na Alaina úsměv, ale bodyguarda si zde hlídá více než kdy jindy. Ten však nezahálí, je jim všude v patách a pořád své postupy komentuje mumlavě do portu. Když usednou, zaujme místo u vchodu dveří, jako ostříž sleduje Lady, která nahodí konverzaci s Alainem* Smím-li být tak smělá, povyprávějte mi, prosím, něco o sobě. Tak třeba, kde jste vyrůstal, kde pracujete nebo jak se dá vypracovat takto nádherná postava...*zastaví se pohledem na Alainově paži, kterou stihla za dobu chůze důkladně prostudovat*